Janek píše:Vzdyt ta opatreni jsou pro udrzeni jakesi kvality vyrobku a hlavne hygieny;-)


Moderátor: hugo
Janek píše:Vzdyt ta opatreni jsou pro udrzeni jakesi kvality vyrobku a hlavne hygieny;-)
"Celé to stojí
pouze na DOHODÁCH, ve světě nekryté měny DLUHY neexistují.
Jedná se o duální realitu.
Pro emitenta, stát, velké hráče vědomé si tohoto podvodu to dluh není.
Pro jednotlivce, občana se náhle podivuhodně zhmotní, neboť každý koncový úvěr je krytý jeho majetkem."
Marten264 93.?.?.?
http://www.zvedavec.org/nazory_6167.htm#ptr317352
"Předem upozorňuje, že nikdy nepáchal žádnou trestnou činnost a v prostředí, v němž žije, se cítí úspěšný. "Od prvního ročníku na gymnáziu začátkem osmdesátých let jsem půlku svého volného času strávil na kurtech. Jako učitel tenisu jsem si udělal spoustu kontaktů. Ještě mi nebylo osmnáct let, a už jsem byl hodně obchodně zdatný," popisuje lobbista své začátky.
Bohatnout začal díky Němcům, který u nás za komunismu kupovali obrazy německých malířů. Díky výhodnému měnovému kurzu chodil do starožitnictví a hledal pro ně určité věci, díky čemuž se také naučil německy. Po revoluci začal lobbista obchodovat jsem s nemovitostmi formou spekulativních nákupů a prodeje pro určitou klientelu.
"Vila v Braníku stála v roce 1988 půl miliónu korun, v roce 1990 už pět miliónů a o tři roky později deset. Měl jsem štěstí, že jsem měl v té době přístup k prostředkům /a připuštěn ke spolupráci, konexím, informacím/," uvádí Janoušek na příkladu. Prostředky sehnal skrze Němce, kteří peníze dali do společného podnikání.
"Z těch Němců, jimž jsem sháněl starožitnosti, se posléze stali mí první obchodní partneři. Tak jsem se rozvíjel a rozvíjel a bohatl a bohatl. Pak přišla malá privatizace, kdy se kupovaly hospody a jiné provozovny. No a nakonec jsme vyhráli výběrové řízení na provozování kina Blaník," uvedl v Reflexu.
Po třech letech provozování Blaníku znal všechny herce, politiky a podnikatele, podobně i magistrátní úředníky, a posléze zjistil, že má know-how na to, jakým směrem se bude v Česku obchod vyvíjet. "Své obchodní partnery jsem navigoval určitým směrem, a když se měli dobře oni, měl jsem se dobře i já. Tak to zůstalo dodnes," tvrdí.
Nyní k němu přicházejí lidé, kteří potřebují vědět, jestli je nějaký byznys výhodný a jaká je jeho cena. I nadále ale kupuje a prodává firmy. "To byl hlavní základ mého zbohatnutí. Vy se mě můžete zeptat, které firmy, ale já je neřeknu, protože cokoli, co řeknu, je předmětem perzekuce," dodal Janoušek.
"Dvacetiletý kluk se rozkoukává a přemýšlí, co by dělal, ale já tyhle věci měl vyřešené už v patnácti. Někdo v tu dobu zná sousedy a dva kamarády z ulice, já už věděl, kde se prodávají obrazy, kde valuty, kde rakety a jakému doktoru zavolat, když bolí koleno. To dnes vypadá úplně normálně, ale v tu dobu to byl poklad. Taky jsem věděl, který německý obchodník má rád umění, kdo tu chce investovat nebo si jen najít ženu," odkrývá tajemství svého úspěchu." http://moneymag.cz/ekonomika/3797-lobbi ... em-zbohatl
Syrovozrout píše:Mě celkem moc nezajímá jak si tomu říkáš.
A ač je tě tu všude plno a ostatní to asi postupně přestalo bavit mimo jiné i kvůli tobě, tak si nemysli, že všecko si tu dávám zrovna pro tvojí potěchu to překroutit. A s těma otázkama, jdi víš kam...Máš zas mánii?
----
.
"Chcete být soběstační, nebo jste o tom slyšeli někoho mluvit? Fandíte ekologickému přístupu, permakultuře, "dobrým alternativám" všeho druhu? Máte jasno v tom, co přesně si nyní i v budoucnu přejete mít a žít?
Řešíte peníze? Mají nebo nemají být součástí této hry?" http://rodovystatek.cz/sobestacnost.htm
Cena v Rakousku je vyssi jak u nas http://www.penize.cz/spotrebitel/250619 ... de-nejdrazcepheus píše:Cize kdyz je neceho nadbytek misto snizeni ceny se cenou podbizim sousedum a druhym (domacim) to osolim, abych si kompenzoval nizkou cenu smerem ven ?
) a minimálně 20 let se na to připravovali a kuli plány (VIZ. TEORIE HER - volba strategií - nastudovat si) jak to nejvýhodněji pro "své lidi" zpunktovat - VIZ. PŘÍNOSNÁ SÉRIE ROZHOVORŮ: http://www.parlamentnilisty.cz/tagy/25% ... opadu%2089"které (za jistých podmínek) vykazují jev známý jako deterministický chaos, nejvýznamněji charakterizovaný citlivostí na počáteční podmínky (viz motýlí efekt: malé změny mohou mít za následek velké variace v delším průběhu - tedy nepatrné rozdíly na začátku vytvoří obří a stále se samovolně zvětšující rozdíly tímtéž směrem v dalších "kolech hry".). V důsledku této citlivosti se chování těchto systémů, vykazujících chaos, jeví jako náhodné, i když model systému je deterministický v tom smyslu, že je dobře definovaný a neobsahuje žádné náhodné parametry.
Systémy, které vykazují deterministický chaos, jsou v jistém smyslu složitě uspořádané. Tím je význam slova v matematice a fyzice v jistém nesouladu s obvyklým chápáním slova chaos jako totálního nepořádku. Původ tohoto slova lze najít v řecké mytologii - viz chaos: "Podle smyslu a významu slova je Chaos pro Hésioda prázdný prostor, v němž se může rozšiřovat vše později vzniklé."
proto, ze nas to bavi?Syrovozrout píše:Proč jsme nuceni žít ještě skromněji než jsme skromní (mnohdy zbytečně a ignorantsky ke světu)?
Spíše proto, že se to tak (taková PODSTRČENÁ "lidová ideologie" do zblbnutí a slepoty...Kdy podobní jako to to utvrzují ve smyslu, že je to tak "vše v nejlepším pořádku".) někomu NÁÁÁÁRAMNĚ HODÍ: Aspoň se jim nebude takto VYLOŽENĚ NEZDRAVĚ "skromný lid" plést do cesty (KONKURENCI SVÉMU MOCENSKÉMU MONOPOLU ZE VŠEHO NEJVÍC ONI NENÁVIDÍ A BOJÍ SE JÍ.), případně jim snižovat "zisky" (KDYŽ TYJÍ Z ENERGETICKÉ NEROVNOVÁHY - protože odklánějí lidem jejich energii, čas a um. Nerovnovážná "výměna", když jedni nemohou jinak...kvůli situačním omezením do kterých je uvěznili ti druzí.). Proto tak propagují a nechávají běžet tuto "skromnost oveček" - pro ně IDEÁLNÍ SUBSTRÁT K PARAZITOVÁNÍ A ABY MOHLI ŘÍCT..."Nechcete? Fajn, dejte to nám - my už budeme vědět, co s tím ,)"...Janek píše:proto, ze nas to bavi?Syrovozrout píše:Proč jsme nuceni žít ještě skromněji než jsme skromní (mnohdy zbytečně a ignorantsky ke světu)?je prece nuda, vsechno si koupit
"Příjem" v dnešních vynucených monopolních penězích je jen jedna stránka problému. Takovými penězi (dnešní peníze nerovná se kapitál) i ti Ne(re)produktivní s mocí čerpat z toho, co lidstvo dá a co už nashromáždilo... bohatství odčerpávají, spotřebovávají, zničí."Ako vždy, záleží na tom, čo a ako sa počíta. Nemci totiž majú úplne inú predstavu o normálnej výške svojich príjmov, o tom, čo je to „pod priemerom“ a pochopiteľne o tom, ako vyzerá chudoba...
Ekonómovia EÚ majú vlastné výpočty a uvádzajú, že sa chudoba v Nemecku začína pri čistom mesačnom príjme jednočlennej domácnosti 979 eur a pre rodiny s dvoma deťmi mladšími ako 14 rokov je to 2056 eur. Teda priemerne a dokonca aj nadštandardne zarábajúcim Slovákom sa také platy ani nesnívali... Prečo? Pretože podľa pravidiel hry v EÚ sa za chudobného považuje ten, kto má k dispozícii menej ako 60 percent priemerného príjmu obyvateľstva svojej krajiny." http://www.chelemendik.sk/Chudaci_Nemci ... 33302.html
"nevim jak si muzou moji rodice myslet, ze na ne budu platit duchod, kdyz si tu republiku nechali rozkrast" http://zvedavec.org/nazory-6267.htm#ptr322341
Dodatek pokud někdo nemá co na práci: "Ty děti z VŠ rodin většinou studují stejný obor jako rodiče, protože ti jim pak dohodí místo ve vlastním podniku nebo státní organizaci, nebo nastoupí přímo na jejich místo.
Jak tu bylo řečeno: právnická, doktorská a úřednická aristokracie.
Pro získání dobrého místa vůbec není důležité CO člověk zná, ale KOHO zná."
"Státní koncentráky jsou tou cestou do pekla, kde ti anonymní, nesamostatní a veskrze "neužiteční" lidé přežívají bez jasného smyslu.
Ostatně i většina lidí zaměstnaných dělá naprosto neužitečnou, zbytečnou nebo dokonce pro ostatní škodlivou práci.
Lidé jsou víceméně špatně naprogramovaní drhnoucí roboti."
"Biskupové rozjíždějí podnikání na horší časy
Českou katolickou církev čeká sice třicet tučných let, kdy bude dostávat od státu mnohamiliardové finanční náhrady a polovinu doby ještě státní dotace hlavně na platy, ale biskupové už teď mají těžkou hlavu, jak získané peníze zúročit na dobu, kdy státní penězovod vyschne.
Katolíci získají většinu z vraceného majetku v hodnotě 75 miliard a během 30 let jim bude vyplaceno 47 miliard korun navíc navýšených o inflaci. Biskupská konference si ale nechala spočítat, že pouze uložit peníze do banky i investičních fondů a žít z úroků nepůjde. Poohlížejí se proto po podnikání, kde by se jim peníze lépe zhodnotily.
Řády a některé farnosti už začaly dřív, například v Praze-Břevnově benediktini nebo premonstráti v Želivi začali znovu vařit pivo. Biskupové se spíš přiklánějí k nákupu, opravě a pronajímání nemovitostí.
„V první fázi se soustředíme hlavně na správu nemovitostí, protože investiční fondy mají smysl, ale nemohou být jedinou nohou, na které budeme stát,“ řekl Právu biskupský sekretář Tomáš Holub.
Chtějí investovat i do sociálního bydlení. Např. již začaly fungovat chráněné domy pro sociálně potřebné rodiny v Třeboradicích u Prahy. Plzeňská charita opravila faru v Meclově na Domažlicku, kde našlo domov 15 mentálně a duševně postižených, zároveň tu pro ně vznikla chráněná dílna.
První splátku restituční náhrady ve výši 1,5 miliardy dostala katolická církev minulý rok v prosinci, druhá ji čeká v nejbližších dnech. Z toho 1,2 miliardy připadlo na diecéze – polovinu si rozdělily a druhou vložily do investičního fondu, který bude spravovat ČSOB a z něhož by měly být financovány chudší regiony. Zbývajících 300 miliónů získaly řády a kongregace.
Mezi diecézemi jsou velké rozdíly, např. pražská, olomoucká či hradecká dostanou tisíce hektarů polí a lesů. A budou moci těžit z jejich pronájmu či správy.
Litoměřická nebo plzeňská diecéze však nedostanou skoro nic a budou muset vystačit s finančními náhradami a se státní dotací. Tu stát v plné výši vyplatí ještě příští rok – u katolíků jde o miliardu ročně –, pak se bude dotace každý rok snižovat o pět procent a za patnáct let úplně skončí. Plzeňská diecéze dostala loni státní příspěvek 79 miliónů.
„Až skončí státní příspěvek, začne zkouška pravdy, jestli jsme schopni se uživit. Ta možnost tu je, ale musíme najít dobrý způsob investic. Nelze to uložit jen do banky, úroky jsou malé, tak musíme podnikat,“ řekl plzeňský biskup František Radkovský.
Z náhrady dostali v Plzni loni 85 miliónů. „Ty musíme investovat, velice se bráníme tomu, abychom je projedli,“ řekl Radkovský. Jeden činžovní dům už koupili, o dvou dalších jednají. Pořídili i stavební parcelu v proluce mezi domy. „Chceme postavit malometrážní byty, převážně pro seniory,“ podotkl biskup.
Dodal, že pouze s pronájmem nevystačí a budou muset investovat zřejmě i do výrobních firem: „Během budoucích 15 let budeme muset dát dohromady podniky, které vydělají natvrdo 90 miliónů ročně. A to není málo.“
Katolická církev čelí kritice levicových politiků, že nechce peníze z restitucí ihned zapojit do sociálních projektů. Biskupové se brání, že kdyby peníze neinvestovali nejdříve do výdělečné činnosti, ale dotovali sociální a zdravotní služby, brzy by skončili bez peněz.
„Sociální služby, které církev vykonává, jsou pro všechny, a proto by měly být také hrazeny plně z veřejných prostředků a neměly by být dotovány z peněz, které má církev na provoz,“ řekl Právu Holub.
Za vzor si čeští biskupové vzali bavorské katolíky, kteří sice provozují řadu charitativních a sociálních projektů, ale nevyužívají na to peníze, které získávají od státu z církevní daně na provoz.
V bavorském Řezně místní charita provozuje mj. nemocnici a biskupství pivovar, z jehož výdělku přispívá na provoz kněžského semináře. Řezenská nemocnice patří mezi 100 nejlepších nemocnic v celém Německu.
Podle ředitele místní charity Rolanda Baltze to je hlavně kvůli tomu, že všechen zisk jde zpět nemocnici. „V tom je naše nesporná výhoda proti soukromým nemocnicím,“ řekl Baltz českým novinářům.
Podle něj mají zaměstnanci mnohem lidštější přístup, protože jsou křesťané. „Všichni zaměstnanci musí respektovat katolické učení, ale je pravda, že v dnešní sekularizované době je čím dál větší problém najít odborníky, kteří by tuto podmínku splňovali,“ dodal Baltz.
V Řezně jako ve Střešovicích
Nemocnice zaměstnává 800 zaměstnanců a zároveň si vychovává 135 studentů. V moderní nemocnici je 300 lůžek a na provoz utratí 77 miliónů eur ročně (2,1 miliardy korun). Za tyto peníze ošetří 17 tisíc pacientů na lůžku a 60 tisíc lidí ambulantně.
Pro srovnání – špičková Ústřední vojenská nemocnice v pražských Střešovicích má dvojnásobný počet lůžek, na nichž se ročně léčí 25 tisíc pacientů a přes milión lidí tam přišlo na vyšetření. Přitom musí hospodařit s přibližně stejnými prostředky: 2,3 miliardy korun.
V řezenské nemocnici z devadesáti procent léčbu hradí zdravotní pojišťovny, deset procent jde z připojištění pacientů. Na investice do budovy a přístrojů přispívá nemocnici stát.
Církve v Bavorsku žijí z tzv. církevní daně. Osmi procenty z hrubého platu tady musí každý člen církve přispívat na život svého společenství. Církevní daň vznikla v Německu na začátku 19. století, kdy stát znárodnil veškerý církevní majetek a zavázal se dotovat církev z daní." http://www.novinky.cz/domaci/355860-bis ... -casy.html